Rekonstrukce domu do pasivního standardu

Chystáte se na rekonstrukci rodinného domu? Proč z něj rovnou neudělat pasivní dům s velmi nízkými finančními nároky na provoz? Podle odborníků z Centra pasivních domů je taková rekonstrukce možná, její náročnost však záleží na místních podmínkách.

Rekonstruovat dům do pasivního standardu se většinou vyplatí. Obecně lze ale říci, že lépe se takto renovují větší objekty – zejména bytové domy. Málokdo například ví, že jako energeticky velmi úsporný dům může po patřičných úpravách fungovat i jakýkoli panelák. Škoda proto, že se investice do energetických úspor většinou omezují jen na zateplení a výměnu oken.

Bohužel rodinné domy se značně liší a množství jejich koncepčních a technických predispozic vyžaduje komplexní přístup a často i složitější řešení detailů. Jednoduchý dům z cihel či pórobetonu do nízkoenergetického či až pasivního standardu uvedete lépe, než dispozičně složitější vesnickou chalupu z mnoha přístavbami postavenou navíc z nejrůznějších aktuálně dostupných materiálů.

Jak na to aneb pasivní prvky

Protože pasivní dům nedělá jen silné zateplení a okna s trojskly, ale jde o soubor optimalizovaných navzájem souvisejících opatření, je nutné při rekonstrukcích starších staveb do pasivního standardu uvažovat komplexně. Následující prvky a zásady se v určitých obměnách vyskytují u všech typů obnovovaných objektů:

  • Kvalitní a spojitá vrstva izolace
  • Vyloučení tepelných mostů a vazeb
  • Správné osazení oken nejlépe do vrstvy izolace
  • Precizně navržená a provedená vzduchotěsnící vrstva
  • Řízené větrání s rekuperací tepla
  • Optimalizované vytápění se zdrojem tepla

Principy jsou stejné jako u novostaveb, jenom řešení některých detailů provedených v době výstavby již nemůžeme ovlivnit, „pouze“ dodatečně vylepšit.

Izolace stěn – na tloušťce se nevyplatí šetřit

Potřebná tloušťka izolace je většinou investorů značně zpochybňována. Ekonomicky optimální tloušťka izolace obvodových zdí je 18–30 cm. Cena samotné izolace tvoří jen zlomek zateplovacího systému. Navýšení tloušťky se na ceně projeví minimálně, protože ostatní vrstvy jako omítka, lepidla, kotvení a zejména práce zůstává stejná. Tloušťka izolace by současně měla být přizpůsobena celkové tloušťce zdi, aby nepřesahovala z důvodu přirozeného osvětlení 70 – 80 cm. U starších rodinných domů a budov se silnějšími stěnami je vhodné izolovat co nejkvalitnější izolací, která i při malé tloušťce splňuje požadované parametry.

kompaktní jednotka

Izolace podlah a základů

Chceme-li se vyvarovat značných tepelných mostů a vazeb, je nutné stejně jako stěny zateplit i základy. Vlivem tepelných mostů může docházet k nadměrnému ochlazování styků konstrukcí a případné kondenzaci vodních par a tím k poruchám. Kvalitně provedená hydroizolace je nutností pro zabránění vzlínání vlhkosti. Největším problémem u izolace podlah bývá omezená světlá výška nebo ještě funkční podlahová krytina, která zhoršuje efektivitu investice.

Pokud je to možné, měla by být podlaha izolována minimálně 15–20 cm izolace. Jsou-li stropy dostatečně vysoké, je možné izolovat i nad stávající podlahou. Nevytápěný sklep je nutno oddělit od vytápěného prostoru, nejlépe izolací 10–15 cm na spodní straně stropu protaženou dolů po stěnách min 50 cm.

Izolace střechy

Střešní pláště podléhají často poruchám a v případě chybného návrhu lze leccos pokazit. Důležité je ve všech případech posoudit stávající stav konstrukce a hydroizolačních vrstev a následně zvolit vhodné řešení. I u střech platí stejná zásada – na izolaci se nešetří. Životní cyklus střech bývá delší než u fasád, proto volíme dlouhodobě vyhovující opatření. Běžná je tloušťka izolace 35 – 40 cm, čímž se dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,10 až 0,15 W/(m².K).

Stále častěji se při rekonstrukcích dosud nevyužívaná půda adaptuje na podkroví. Dochází tím však ke změně vlhkostních poměrů, čemuž je potřeba přizpůsobit skladbu střechy. Pouhým zateplením bez důkladného vyřešení skladby a hlavně nekvalitním provedením lze bohužel hodně zkazit.

Pro izolaci střechy se nabízí více materiálů: minerální vlna, dřevovláknité izolace, foukaná celulóza nebo další jiné. Liší se způsobem ukládání a někdy i typem vhodné konstrukce. Například foukaná celulóza se umísťuje do oboustranně bedněné dutiny a je nutno již při návrhu počítat se způsobem aplikace, aby nevznikaly nevyplněné dutiny. Důležité je také vyřešení detailu napojení na fasádní izolaci, kde se mnohdy neobejdeme bez rozkrytí střešní krytiny a případně i nastavení krokví.

Zpasivnit lze všechny druhy budov! Staré rodinné domy však nejhůře

Radikálně vylepšit energetické a zejména uživatelské vlastnosti až na pasivní standard lze v podstatě u všech typů objektů. Smyslem je celková obnova, ochrana stávajících konstrukcí, prodloužení životnosti, zvýšení komfortu a zároveň i ceny nemovitostí. Podle údajů Centra pasivního domu může být obnoveno a zatepleno až 90 % všech domů v ČR .

Rodinné domy jsou však specifickou kategorií. Nevýhodný poměr velikosti objektů k množství druhů prací a počtu detailů způsobuje většinou zvýšené finanční náklady oproti větším budovám. Množství kompozičních predispozic nedovoluje úpravy v potřebné míře, nebo jen za vynaložení zvýšených finančních prostředků. Například omezená světlá výška místností často nedovoluje umístit izolaci v potřebné tloušťce na existující podlahu, ale vyžaduje si její kompletní odstranění a umístění pod betonovou desku. Značnou pozornost si samozřejmě může vyžádat více detailů – napojení střechy na obvodové stěny, vikýře, terasy, výklenky a jiné.